Virtuální laboratoře SDN/NFV

Virtuální laboratoř SDN & NFV vytváří prostředí pro realizaci/testování různých typů experimentů (parametry sítě ICT a síťové funkce). Studenti mohou vzdáleně přistupovat do virtuální laboratoře a provádět vybrané experimenty

SDN&NFV


Základem laboratoře SDN a NFV je cloud vytvořený bare-matalovými servery, hypervisorem a cloudovou platformou OpenStack. Propojení jednotlivých serverů se provádí pomocí ethernetových přepínačů s podporou VLAN, což umožňuje vytvoření tří samostatných sítí (síť pro správu, síť instance a síť úložišť). Kromě těchto cloudových sítí budou vytvořeny softwarově definované sítě podle potřeby pomocí virtuálně otevřených přepínačů vSwitch implementovaných prostřednictvím virtualizační platformy. Připojení k externím sítím se provádí pomocí routeru.

Hardwarová platforma SDN a NFV virtuálních laboratoří

Softwarová platforma SDN a NFV virtuálních laboratoří

K implementaci cloudové platformy virtuálních laboratoří SDN & NFV byla použita softwarová platforma Open Stack, která má modulární architekturu s různými kódovými jmény pro své komponenty.

Cvičení, která lze provádět ve virtuální laboratoři NFV

  1. Základní úroveň: Jak nainstalovat vybraný NFV z úložiště a nakonfigurovat základní parametry, vytvořit uživatele a spravovat služby pomocí nástrojů pro správu.
  2. Střední úroveň: Konfigurace měřítka pro automatické spouštění a konfigurace dalších uzlů v případě, že je dosaženo prahové kapacity generátoru provozu.
  3. Střední úroveň: Když je platforma úspěšně nastavena, může se student připojit ke konzoli platformy a konfigurovat nebo změnit služby. Navíc může zachytit signalizaci na vybraných rozhraních, aby ukázal stopu signalizace.
  4. Pokročilá úroveň: Odstraňování předdefinovaných problémů nahraných z úložiště. Student by měl pomocí zachycení signalizace nebo protokolů na řídicí konzoli zjistit, co je nesprávná konfigurace nebo proč došlo k chybě/problému.

Student vstoupí na webovou stránku s nabízenou laboratoří a vybere NFV nastavení virutální laboratoře a cvičení, které chce provést. Virtuální laboratoř automaticky spustí virtuální servery s OpenNFV a stáhne předkonfigurované NFV a připraví laboratoř pro vzdálený přístup nebo portál pro správu OpenNFV. Student má přístup na portál OpenNFV (s vlastními přihlašovacími údaji) a pomocí WEB UI může konfigurovat požadované parametry vizualizací virtuální platformy nebo může nastavit a konfigurovat NFV. K ověření, že student správně nakonfiguroval virtuální platformu, by měl použít službu poskytovanou platformou (např. videohovor prostřednictvím virtuální IMS).

Cvičení, která lze provádět ve virtuální laboratoři SDN

  1. Základní úroveň: Jak nainstalovat vybraný řadič SDN a virtuální síť z úložiště a nakonfigurovat jeho základní parametry, vytvářet uzly SDN, spravovat služby VPN pomocí nástrojů pro správu.
  2. Střední úroveň: Student obdrží elektronické zadání s grafickým znározněním konfigurace sítě a musí jej nakonfigurovat vytvořením nových uzlů, konfigurací připojení, vytvořením VPN mezi uzly a nastavením vybraných síťových služeb pomocí správy a konfigurace řadiče SDN.
  3. Střední úroveň: Když je platforma SDN úspěšně nastavena, může se student připojit ke konzoli řadiče SDN a konfigurovat nebo měnit služby. Kromě toho může zachytit OpenFlow nebo jinou signalizaci protokolu SDN na vybraných rozhraních, aby ukázal stopu signalizace.
  4. Pokročilá úroveň: Odstraňování předkonfigurovaných problémů v konfiguracích virtuální sítě nahraných z úložiště. Student by měl pomocí zachycení signalizace nebo logů na řídicí konzoli SDN řadiče nebo otevřených spínačů zjistit, co je špatně nakonfigurováno nebo proč se vyskytuje chyba/problém.

Student vstoupí na webovou stránku s portfoliem laboratorních cvičení a vybere SDN nastavení virtuální laboratoře. Poté vybere cvičení, které chce provést. Virtuální laboratoř automaticky spustí virtuální přepínače a řadič SDN a stáhne přednastavenou konfiguraci sítě. Tímto způsobem je automaticky připravena virtuální laboratoř s předdefinovanou virtuální sítí a student může vzdáleně přistupovat na portál pro správu SDN. Student má přístup (s vlastními údaji) do řídicího portálu nebo virtuálního přepínače/směrovače. K ověření, že student správně nakonfiguroval virtuální síť, by měl použít službu poskytovanou serverem klientovi ke sledování trasy, instrukce a signalizace z řadiče směrem k uzlům SDN (Virtual Swithces).